Báseň

Tuto báseň jsem složila jako vyjádření svých pocitů, které se v mně každoročně probouzejí na začátku jara.

Jarní

Jaro už na nás chrlí své vůně,

barvy v akvarelu sílících paprsků,

před sebou do našich nadějí sune,

mohylu v bílém oblázku.

A s vervou vlastní jen beranům,

derou se květy z pahýlu stromu.

Sny, jež náleží pouze snům,

oplodní hlíny v záhonu.

Čirým pramenem radosti

i z nejtvrdších hrudí samců 

krystaly zimy vyhostí

ohňostroj magických tanců.

Láska útočí kapkami deště,

zrychleným dechem oněměla.

Než do léta vypálí se ještě,

rozpustí naše tuhá těla.